Cvičák

Tak si to představte, že chodím na cvičák. Nejdřív jsem si říkal, jestli to náhodou nebude omezovat mé samostatné rozhodování, ale rychle mi bylo vysvětleno, že ne. Poprvý mě to tam docela překvapilo, takovejch psů na jednom místě jsem ještě neviděl. Samý štěňata a všichni si se mnou chtěli hrát. Samozřejmě, že jsem dlouho neváhal. Na začátku to bylo super - všichni byli podobný výšky jako já, teď už je to přece jenom horší. Takový štěně vlčáka roste rychlejš a víc než já teriér. Ale co, sejně je to super. Na cvičáku mě hned překvapila taková dvounožkyně, který paničce vysvětlovala, jak mě má naučit slušnýmu chování. (Říkal jsem si, co mě asi tak chtěj učit?K lidem jsem přátelský - každému bych nejradši olízal obličej. V posteli spím často a rád. Každého králíka proženu a celkově jsem velmi milý westík.) A ona teďpo mně chtěla, abych jí chodil těsně u nohy, sednul si na povel a spoustu dalších ptákovin. Navíc mi nasadili obojek a to už mě teprv naštvalo, proč bych nemohl zůstat v kšírkách? Pak jsem ale došel k závěru, že přece jenom bude lepší poslouchat. Po každém poslechnutí následovala nějaká dobrůtka a to se přece vyplatí, ne? Během hodiny jsme také chodili po kladině a skákali přes překážku. Nechci se nijak chlubit, ale mám pocit, že jsem byl nejstatečnější. Tak zase někdy ahoj